Martin Pecina: Jazyk, srdce, mozek, krev
Milostný dopis moravské kuchyni. Nenosím rondon s vyšitým jménem, nepoužívám espumu, nerad vážím suroviny a nemám v oblibě exklusivní ingredience, přehnané sebevědomí ani těsné slipy. Věcí, jež mám upřímně rád, je naštěstí mnohem více. A právě těm se věnuje kniha, která je upřímnou poctou pokrmům, na nichž jsem vyrostl. Prorostlé maso, vnitřnosti, víno, ovocné pálenky, ořechy, bylinky anebo obyčejný chleba jsou typickými produkty naší země a zároveň i základem mé kuchyně. Nedám dopustit na staromódní vaření v kastrůlku, živočišný tuk, silné omáčky ani vůni uzeného. Rád bych vyzdvihl veskrze prosté, laciné a mnohdy opomíjené ingredience, jež kdysi byly obvyklou součástí tuzemských jídelníčků. Pšenice, kroupy, kopřivy, trnky, rybíz, šneci, morek nebo hovězí oháňka mě naplňují větším vzrušením nežli foie gras s ananasem či osmnáctichodové menu vařené v plastovém kondomu, servírované na břidlici a zahalené v efektních oblacích ze suchého ledu a tekutého dusíku.
Knihu pořídíte u všech dobrých knihkupců. Další informace najdete na martinpecina.cz, případně v rozhovorech pro Forbes (V kuchyni má místo krev i starý chleba), Aktuálně (Proti psímu masu nic nemám. Krev a morek dávám i do dezertů) či Reportér (Pokud vám vadí pečená kočka, lze ji zaměnit za králíka).
vydavatel Euromedia
práce Text, ilustrace, grafika, foto, sazba
písmo Pepi
rok 2023
web martinpecina.cz
