Martin Pecina ‡ knižní grafika
Literární časopis Host; 2012 →
Dvě barvy, dvě písma, dvě ligatury a dva druhy papíru. Časopis Host změnil grafiku i strukturu. Snaží se více propojit umění a ilustraci s literaturou, dobrou typografii se čtivým obsahem. Logo svou staromódní ligaturou „st“ odkazuje k historii tištěné literatury, stejný vtípek se pak opakuje ve všech titulcích, opatřených homemade slitky „st“ i „ct“ (autor písem promine). Výtečné ilustrace na obálku a do časopisu připravil Martin Groch, komiksové obrázky dodal Vladimir 518 a Jaromír 99. Větší reprodukce najdete v tematickém albu na serveru Picasa.
Petr Váša: Fyzické básnictví; 2011 →
Eseje a kurz fyzického básnictví z pera brněnského performera a hudebníka. A taky jedna z nejpříjemnějších spoluprací za poslední roky, díky které se nám, myslím, podařilo zhotovit pěknou a čtivou knížku, která potěší všechny Vášovy fanoušky i ostatní milce progresivních uměleckých tendencí. Vložené DVD není jen bonusovým doplňkem, ale plnohodnotnou součástí knihy. Obsahuje výběr nejlepších Vášových vystoupení, živé hudební album a pět obrazových knih se stovkami autorových ilustrací.
Dějiny Brna 1; 2011 →
Už je to dva a půl roku, co jsem zvítězil ve vyzvané soutěži o návrh grafické úpravy sedmidílných Dějin Brna. Na přelomu roku 2011 a 2012 konečně vychází první díl, který má více než osm set stran, pět stovek reprodukcí a rozsáhlý poznámkový aparát. Vazba je potažena plátnem, tištěna sítotiskem a opatřena ražbou z pigmentové fólie. Kvalita polygrafického zpracování (Graspo Zlín) je nadstandardní, stejně jako sazba, kterou zhotovil Petr M. Dorazil.
Nejlepší české básně 2011 →
Fore-edge painting — česky nejspíš malba na ořízce — to bude to hlavní, čeho si na grafické úpravě čtenáři všimnou. Samozřejmě že ve srovnání s historickými originály je tato novodobá (primitivní) forma knižní výzdoby skoro až trapná. Ale v době, kdy krásu nahrazuje rychlost, potěší i taková maličkost. Doufám, že i tušové kaňky-ilustrace mají své kouzlo, stejně jako původní české písmo Tabac. Nejlepší básně dělám už třetí rok v podobném duchu… a mám dojem, že letošní ročenka je upravena nejlépe a nejvyspěleji.
Vratislav Maňák: Šaty z igelitu; 2011 →
Knihy českých autorů jsou fajn. Nabízejí trochu víc tvůrčího rozletu než detektivní blbinky importovaných autorů. Povídková knížka debutanta Vratislava Maňáka neměla prakticky žádná jiná než finanční omezení, takže výsledný tvar celkem přesně odpovídá původnímu záměru. Pár ilustrací, krásná písma (Bello, Baskerville) a metalický duplex jsou hlavními výtvarnými prvky, na kterých výsledek stojí.
Czesław Miłosz: Myslivcův rok; 2011 →
Myslivcův rok je v bibliografii polského básníka Czesława Miłosze poněkud atypická kniha. Jedná se totiž o deník. Dokonce i jeho název je podvratný, odkazuje na autorovu oblíbenou knížku… a s vlastním obsahem deníku nijak nesouvisí. Když už se Miłosz pustil do hry se čtenářem, dovedl jsem jeho vtip ad absurdum a vyzdobil knihu mysliveckou tematikou. Krom toho obsahuje několik drobných hříček s číslicemi, sčítáním nebo trhacím kalendářem. Snad bude jejich objevování čtenáře bavit.
Ida Hattemer-Higgins: Minulost minulosti; 2011 →
Prachobyčejná knižní produkce v prudce nadstandardní úpravě. Kniha, jejíž hrdinka se postupně propadává do hlubin marnosti a šílenství, je založená na civilní fotce, kterou jsem vytáhl ze svého zaprášeného archivu a doplnil o drobné kresbičky, rozvíjející motivy obsažené v knize: nacistické Německo, židovství, psychické poruchy, citové investice. To vše opatřeno dráždivou ražbou do přední desky a trýznivým purpurovým akcentem.
Jan Balabán: Možná že odcházíme; 2011 →
Třetí (brožované) vydání knížky Jana Balabána vyšlo u příležitosti ocenění Magnesia Litera Kniha desetiletí. Záměrně se hodně podobá soubornému vydání Balabánova díla, které vychází ve třech svazcích postupně od konce roku 2010. Jen ilustrace jsou snad o něco komiksovější a ukecanější.
Petra Soukupová: Marta v roce vetřelce; 2011 →
Deníkový román Marta v roce vetřelce obsahuje několik desítek podařených ilustrací Nikoly Hoření, které dávají knížce o něco výpravnější vzhled než bývá u beletrie zvykem. Pravověrní typografové vás poučí, že pro sazbu románu se bezpatková písma nehodí, ale skvěle čitelná Comenia Sans je tou výjimkou, která potvrzuje pravidlo — v deníku funguje báječně. Potah vazby je tištěn černou, purpurovou a stříbrnou barvou, stejná kombinace se pak objevuje i na předsádkách a na komiksu uprostřed knižního bloku. Původně jsme počítali se slepou ražbou, ale v tiskárně se nemohli na laminované desky trefit, a tak se slepotisku dočká jen několik stovek vyvolených. Škoda. Promo video
Ota Filip: Valdštejn a Lukrecie; 2011 →
Po dvou letech další historický román Oty Filipa, tentokrát milostné eskapády Albrechta z Valdštejna. Grafická úprava, použité materiály i technické řešení záměrně navazují na Dědu a dělo, ale změnila se písma, barevnost i ilustrační doprovod. Sázeli jsme Týfovou antikvou, která se ukázala jako ideální doprovod textu českého autora.
Radek Fridrich: Krooa Krooa; 2011 →
Básničky Radka Fridricha s autorovými ilustracemi. Malá knížka tištěná dvěma barvami na příjemné sametové papíry. K tomu tradičně decentní sazba, minimalistický přístup, zaručený výsledek.
Rudolf Brázdil a kolektiv: Povodně v Brně; 2011 →
Po více než roční anabázi konečně vychází odborná studie povodní na brněnském území. Jedná se o nejkomplikovanější publikaci, na jaké jsme doposud pracovali. Ne tak rozsahem nebo formátem, knihy čítající kolem šesti set stránek nejsou výjimkou, ale spíše spletitostí sazby. Publikace obsahuje odborný text, téměř tisíc poznámek pod čarou, fotografie, mapy, tabulky i grafy, často vše na jediné dvojstránce. Velkým úspěchem je řešení vazby, které se mi podařilo prosadit — jednoduchý princip založený na tekoucí typografii proniká i do vnitřní úpravy.
Andreass Kossert: Chladná vlast →
Historii odsunutých Němců jsme založili především na obrazových materiálech, které shromáždil autor. A tak vazbu knihy vyzdobila reprodukce České krajiny s Milešovkou od Caspara Davida Friedricha. Knihu jsme sázeli typicky německým písmem Lapture z Just Another Foundry Tima Ahrense.
Martin Pecina: Knihy a typografie; 2011 →
Publikace je rozdělena do tří oddílů. První z nich obsahuje eseje o knihách, knihomilství, bibliofilii a digitálním čtení. Druhý funguje jako praktická příručka, užitečná při navrhování různých typů knih. Zaměřuje se na volbu a kombinování písem a takzvanou mikrotypografii — drobné typografické detaily na úrovni jednotlivých znaků. Třetí oddíl přináší texty o čitelnosti knižního písma a krátké recenze typů použitých pro sazbu knihy. Svazek vychází v nakladatelství Host. Je tištěn na dva odstíny prémiového ofsetového papíru černou a pestrou barvou. K objednání u nakladatele i jinde. V říjnu 2011 odvysílal ČRo Vltava třídílné čtení z publikace (3×15 minut: stáhnout). Krátká ukázka textu na issuu.com.
Georges Hawes: Proč byste měli číst Kafku, než promarníte svůj život; 2011 →
Vazba knihy o Kafkovi se klidně obejde bez té legendární Kafkovy fotky. Zvláště když se jedná publikaci, která autora polidštuje, demýtizuje a snaží se vyprášit z legendy o K. všechna zatuchlá klišé. Grafická úprava těží především z práce s výrazným nizozemským písmem Fakir.
Per Olov Enquist: Jiný život; 2011 →
Zatímco původní vydání Enquistových memoárů si vystačilo s fotografií autora na obálce, já jsem chtěl postupovat jinak. Ve Wilsonově lese jsem posbíral kameny, jejichž fotografie se po propojení s jednoduchou vektorovou grafikou proměnily ve tvrdé autorovo srdce s cévami přivádějícími život. Na metalicky stříbrné obálce visí největší z nich… a hrozí zřítit se do propasti. Ostatně jako sám autor, který se léta propadal do hlubin alkoholismu. Tu pěknou autorovu fotku jsme nakonec přece jen museli použít, naštěstí zůstala vzadu.
Pierre Bayard: Jak mluvit o knihách, které jste nečetli; 2011 →
Bayardova kniha je zábavná esej o čtení a nečtení, která si žádala adekvátní bibliofilskou úpravu. Je to vlastně taková kniha v knize, matrjoška. Autorovo žonglování s literaturou se nakonec promítlo i do předělových ilustrací v jednotlivých oddílech.
Lukáš Fasora, Jiří Hanuš: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity: Pohledy na dějiny a současnost; 2011 →
Koncepce publikace vychází z prostého faktu, že jsme nechtěli vyrobit další tuctovou knihu s barákem na obálce. Fakulta byla založena roku 1921, a tak se mi zdálo ideální přenést některé z typických grafických prvků té doby i do grafické úpravy. Abstraktní estetika, signální barvy, jednoduché formy. Abstraktní prvky na ořízce nemají pouze dekorativní funkci, ale fungují také jako rychlá navigace mezi jednotlivými kapitolami. Vnitřní úprava nabízí pokročilé typografické vymoženosti: pravé kapitálky, pravé indexy, několik druhů číslic a skvělá česká písma.
Martin Salajka: výstavní katalog; 2011 →
Správný umělec je ten, který na vlastní vernisáži zvrací do umyvadla. Aby té exprese nebylo příliš a aby si grafika s obrazy nekonkurovala, design katalogu je minimální, skoro neviditelný. To je často ten nejlepší způsob, jak to umělci moc nepokazit.
Ediční plán Host; 2011 →
Ediční plán pro rok 2011 pokračuje v jednoduchém, ale o to funkčnějším principu — obálka vzniká koláží grafických prvků vykradených z připravovaných knih. Brožura teď bude vycházet dvakrát ročně, bude přesnější a aktuálnější.
